1978 AND THEN THERE WERE THREE SHOWS
1978 ...And Then There Were Three (album)
1978-04-03 Bloomington
1978-04-04 Kalamazoo
1978-04-14 Genesis - Oakland '78
1978-05-17 Mannheim '78
1978-05-18 Cologne, Sporthalle, Koln, Germany
1978-05-21 Brussels, Belgium - Vorst Nationale
1978-06-03 Palais des Sports, Dijong/France
1978-06-04 Zurich
1978-06-06 Ishallen Malmo (Touch Up)
1978-06-10 Riverside Centroplex - Baton Rouge, Louisiana
1978-06-11 Berlin
1978-06-24 Stevenage England Knebworth Park, A Midsummer Night´s dream, BBC Show Knebworth
1978-07-19 Milwaukee - A Scream From Below
1978-07-25 Columbia (Eeklair More-Reworked)
1978-07-29 New York - Madison Square Garden - Show it again Peter
1978-08-26 Ulm, Festwiese
1978-10-10 Columbus
1978-10-13 Live in chicago DVD
1978-10-13 Follow you, follow me, Chicago, Illinois
1978-10-22 Hofheinz Pavillion, Houston, USA
1978-10-24 Live
1978-11-27 Tokyo Japan
1978-11-28 Izakaya
1978-11-30 Osaka
1978-11-30 Kosei Nenkin Hall, Osaka DVD
1978-1980 Outside And In (Highland HL334)
----------------------------------------------------------------------------------------------
1978 - And Then There Were Three...
Album otevírá energická, Collinsem vypjatě zpívaná Down And Out, krásným patetickým motivem zdobené Undertow nebylo přistřiženou stopáží dáno aby rozkvetla do plné krásy. Již při třetí, opět do pěti minut vměstnané skladbě Ballad Of Big je jasné, že Genesis tentokráte pojali své album jako kolekci "obyčejných" písní sevřených schématem "verze - refrén - verze" a unifikovaným soundem s dominujícími klávesami a překvapivě střízlivými bicími. Klenba Collinsova zpěvu nese baladickou Snowbound. Svou délkou a stavbou osamocená Burning Rope přináší aspoň částečný klid do duší fanoušků klasických Genesis. Střední část s emotivním dvojspřežím Tonyho mohutných kláves a Mikeovy zpěvavé kytary je bezesporu vrcholem And Then There Were Three. Díky lehce zdrsnělému a silovějšímu zvuku zní následná Deep In The Motherlode rockověji než většina ostatních. Když otevřeným oknem přicházející vánek povlává záclonami, tak se odněkud ze sna zjeví balada Many To Many. Jako velká voda vtrhne na scénu rozjívená Scenes From A Night?s Dream. Bluesová Say It's Alright Joe zaujala pro Genesis netypickým civilním příběhem barového povaleče. Zpočátku ležérně houpavá The Lady Lies rozkvete do strhujícího melodramatického kusu. Evegreen Follow You Follow Me snad ani není třeba blíže představovat. První singlový velehit Genesis je v podstatě jednoduchá, v klidu plynoucí poprocková písnička.
Zjednodušeně řečeno, pohodička ze studia se přenesla i do pětiminutových a kratších skladeb, odeznívajících jedna po druhé bez většího vzruchu. Chybí výraznější kontrasty a dříve tak typická "dějovost" hudby. Navíc, i když byl Mike Rutherford solidní kytarista, nedosahoval hráčské invence Steve Hacketta, málo platné, roky strávené u basy a pouze příležitostně u kytary se projevily. Kytarové party jsou na první poslech plošší i když líbivé (tak jako nakonec celý inovovaný sound Genesis). Vzniklou situaci zachraňovala pečlivá, svým způsobem dokonalá aranžérská práce, směřující k již zmíněné líbivosti a uhlazené zvukomalebnosti. Tak jako nikdy předtím, se do popředí dostali Banksovy klávesy.
Zcela nová situace nastala pro hudebníky a posluchače tehdy, když se v rádiích a na hitparádách výrazně prosadila tříminutová klouzavá Follow You Follow Me. Hit přivábil nové posluchače, ovšem pěkně vytočil spoustu vyznavačů starých Genesis, pro ně byla celá situace svatokrádeží, neboť jejich elitářské modly se zmocnily davy. Bohužel pro ně, tak tomu již bylo navždy.
KOHO CHLEBA JÍŠ, TOHO PÍSEŇ ZPÍVEJ
Genesis dosáhli druhého bodu zlomu. Zachutnal jim masový úspěch a dlužno říci, že pro jeho dosažení podřídili od této chvíle vše, samotnou hudbou počínaje i image konče.
Ještě před vypuknutím turné bylo jasné, že tentokráte se bude hrát nejenom v běžných sálech, ale i v arénách a na stadiónech. Kytarové party svěřili Genesis americkému jazzrockovému (jak jinak) kytaristovi Darylovi Stuermerovi (Jean-Luc Ponty). Na jaře roku 1978 se tedy početná suita dala do pohybu natřikrát navštívili Genesis USA, následovalo Japonsko a účast na letních evropských festivalech. Jediným domácím vystoupením se stala červnová zastávka v Knebworthu. Rozladění angličtí fanoušci se dočkali až koncem roku 1979, kdy si odpočinutí (viz. dále) Genesis připomněli kouzlo malých klubových sálů na turné k Duke. Ale nepředbíhejme.
Vysilující roční koncertování si vybralo svou daň. Phil Collins ve snaze zachránit rozpadající se manželství odjíždí počátkem roku 1979 za svou ženou do kanadského Vancouveru. Když u dvou zbývajících členů vyprchal počáteční šok, zvítězil rozum a kapela se rozhodla dát si několikaměsíční pauzu. Nastalé volno využil k realizaci své sólovky jako první Tony Banks a v proslulých švédských studiích firmy Polar (Abba, Led Zeppelin) nahrál v produkci Davida Hentschela a za přispění Chestera Thompsona a hlavně zpěváka Kima Beacona (String Driven Thing) album A Curious Feeling, vydané na podzim 79. Ve snaze oprostit se od stylu a soundu mateřského souboru pojal Banks své album až volnomyšlenkářsky. Vedle bluesrockových momentů obsahuje rozsáhlé, různorodě pojaté instrumentální plochy - minimalisticky, filmově i zvukomalebně, prostě podle momentální chuti a bez omezení. Mike Rutherford nahrál své album Smallcreep's Day (vydáno v lednu 1980) na doporučení rovněž ve Švédsku a s Davidem Hentschelem po boku, pozval si dávného parťáka Anthony Phillipse, jeho jmenovce, bubenického rutinéra Simona Phillipse a zpěváka Noela McCalla. Ani Rutherford se od soundu Genesis zcela neodpoutal, pozorný posluchač najde četné paralely. Když se Collins po neúspěchu své záchranné mise vrátil zpět do Anglie a našel své kumpány tabrané do vlastních projektů, udělal si radost novým albem Product svého vedlejšího jazzrockového bandu Brand X a hostováním na projektech svých přátel, mimo jiné Dave Greenslada (Colosseum) a překvapivě i na třetím albu Petera Gabriela.
Genesis se znovu sešli na podzim 1979 v domácím studiu Phila Collinse a začali připravovat nové album Duke. Samozřejmě, že nejvíce nového materiálu měl tentokráte Phil, nakonec se však trojice dohodla i na týmovém komponování, založeném na společném jamování a improvizování. Osvědčené zázemí Polar + Hentschel zajistilo kontinuitu s předchozími elpé.
Jaromír Merhaut
Diskusní téma: 1978
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
